Magnetická rezonance, ta slova znějí děsivě. Před pár dny jsem se ale sama v tom “tunelu” ocitla. Zmatená, vyděšená z toho, co je to za vyšetření, které zní trochu děsivě: magnetická rezonance. A tak jsem zjistila maximum informací a tady jsou. Věřte, že se není čeho bát!
Magnet, rezonance, tunel…, tak se v hovorové češtině přezdívá magnetické rezonanci. Naprosto unikátnímu, ale také nejsložitějšímu a jednomu z nejdražších současných diagnostických vyšetření. Právě vzhledem k jeho vysoké ceně lékaři (nejčastěji ortopedi či neurologové) pečlivě zvažují, zda a kterému pacientovi ho předepíší.
Samotné vyšetření je pak hrazeno z vašeho zdravotního pojištění, tedy za ně neplatíte.
Magnetická rezonance se používá při zobrazení mozku i míchy
Magnetická rezonance vytváří nejpřesnější měřitelný obraz měkkých tkání, vytváří obrazové řezy celého našeho těla (obvykle se však diagnostiku jen některá jeho část – hlava, krk, dutina břišní, trup, páteř, klouby…). Můžeme si představit, že ukazuje jeho roviny a uvnitř uložené orgány v průřezu pomyslných koleček. Přístroj tak vytváří 3D obraz daného místa v těle a dokáže přesně lokalizovat možný zdravotní problém i odhalit jeho vztah k ostatním orgánům.
Velké uplatnění má magnetická rezonance především u zobrazení tzv. měkkých tkání – tedy u zobrazování mozku či míchy a také cév a měkkých částí kloubů jako jsou vazy nebo právě meziobratlové ploténky.
Jak funguje magnatická rezonance
Magnetická rezonance, jak už její název napovídá, pracuje na základě silného magnetického pole a elektromagnetického vlnění s vysokou frekvencí.
Velice zjednodušeně funguje takto: Naše tělo je z velké části tvořeno vodou a každá buňka tak obsahuje vodíkové ionty. Magnetická rezonance je pak vlastně obrovský magnet ve tvaru tunelu. Do toho si lehnete, přístroj kolem vás vytvoří silné magnetické pole. To ustálí pohyb vodíkových iontů v našem těle a vyšle k nim radiofrekvenkční impulsy. Následné chování iontů zaznamenávají speciální cívky a pomocí počítače se signály převádí v digitální obraz jednotlivých orgánů.
Jak se připravit na magnetickou rezonanci
Magnetickou rezonanci odborná pracoviště po celém světě využívají od roku 1982 a v roce 2003 za tento vynález dokonce její pomyslní otcové – americký chemik Paul Lauterbur a britský fyzik Peter Mansfield – získali Nobelovu cenu.
Jedná se o zcela bezpečné zařízení. Tělo nezatěžuje žádným rentgenovým ani jiným nežádoucím zářením.
Jistá pravidla je však zcela nutno dodržet! Před vyšetřením je zcela nezbytné odložit veškeré kovové předměty, od šperků a sponek až po pearcingy apod. (ty je minimálně nezbytné konzultovat s lékařem!).
Lékaře také musíte vždy informovat o předmětech, které zůstaly ve vašem těle po operacích jako jsou různé svorky, šrouby, kloubní náhrady… a nutné je také nahlásit možné kardiostimulátory, sluchové a jiné aparáty apod.
A více než vhodné je lékaře upozornit také na fixní rovnátka na zubech, pokud je máte, protože by mohlo dojít k poškození zubní skloviny.
Pamatujte na to, že všechny kovové předměty mohou být životu nebezpečné!
Magnetická rezonance se také nedoporučuje těhotným ženám, a to v prvních třech měsících těhotenství.
Jak probíhá magnetická rezonance
Na patřičné pracoviště se do konkrétní doporučené nemocnice objednáte zpravidla sami (objednací doby mohou být někdy značně dlouhé, i v řádech několika měsíců).
S sebou si přinesete kartičku pojištěnce a především žádanku na vyšetření od lékaře (zpravidla neurologa nebo ortopeda), případně i zprávu od něj a výsledky dalších vyšetření.
S sebou si také přinesete Informovaný souhlas s vyšetřením (pokud vám jen po objednání pošlou poštou), anebo ho vyplníte a podepíšete na místě.
Žádná předchozí příprava v podobě speciální stravy apod. není třeba.
Po příchodu si v kabince odložíte veškeré kovové předměty (pozor na sponky ve vlasech a prstýnky!) a oblečení (na sobě si můžete nechat tričko a kalhoty, opět pozor například ale na podprsenku, která může mít kovové háčky).
Těsně před vyšetřením je vhodné zajít si na toaletu, protože vyšetření může být dlouhé a pokud to není nezbytně nutné, není dobré ho nepřerušovat.
Pak už jen vyčkáte na pokyn rediologického asistenta a přejdete do místnosti kde je samotná magnetická rezonance, velký magnet v podobě tunelu o velikosti zhruba 60 cm na šířku a 130 cm na délku. Tedy, vlezete se do něj, ale prostoru pak už moc nezbývá…
Lehnete si na vysunuté lehátko hlavou směrem do tunelu. Zkuste si najít pohodlnou polohu, vyšetření může trvat 20 až 50 minut a zkuste se maximálně uvolnit. Pro optimální vyšetření je nutné, abyste leželi klidně a nehýbali se. Ano, v úzkém tunelu, v němž budete ležet, to není nic jednoduchého… Ti, kdo se uzavřených prostor příliš bojí, mohou dostat léky na uklidnění.
Každopádně se ale není čeho bát – pomocí míčku, který budete mít v ruce, budete pořád v kontaktu s asistentem a ten vás po jeho případném zmáčknutí vysune hned ven.
Ještě před vjezdem do tunelu dostanete také špunty do uší, protože přístroj vydává hlasité a poměrně nepříjemné zvuky. Neděste se, tak to má být…
Věřte, že to uteče poměrně rychle, laborant vás vysune ven a vy se můžete jít obléct.
Pokud potřebujete, můžete zůstat chvilku sedět, než vám bude zcela dobře. Ti, kdo užijí medikamenty na uklidnění, by si měli zajistit po vyšetření odvoz domů.
Na výsledky nečekáte a po vyšetření není třeba žádné speciální péče.
Kdy budu mít výsledky magnetické rezonance a co dál
Jedná se o poměrně složité vyšetření a výsledky tak jsou většinou k dispozici během několika dnů, spíše až po týdnu. Obdrží je lékař, který vás na vyšetření objednal a ten by vás měl kontaktovat (lépe uděláte, když si na to ale budete myslet sami a nejpozději po týdnu se ozvete).
Lékař by vám měl vysvětlit, co z výsledků magnetické rezonance vyplývá a jaký by měl být další postup.
Mně čekalo další tajemně znějící vyšetření EMG neboli elektromyografie, ale o tom zase příště…
