Tolik lidí nosí gumové fialové náramky… Co je to za trend? Přemýšlela jsem poslední dobou, když jsem na ně narážela, kam jsem se hnula: v Laponsku, Rakousku, v Praze, ale taky třeba v Manětíně… A tak jsem začala pátrat. A dnes ho nosím na ruce taky a jedu v 21denní výzvě bez stížností. No uf: Moje 21denní výzva už má přes dva měsíce, a pokud se vejdu do dvou let, budu na sebe pyšná… A tady je článek, jak to funguje.
Kdybychom začali počítat, kolikrát denně si na něco nebo na někoho postěžujeme, došli bychom k číslu patnáct, spíše až třicet. Že se vám to nezdá? No schválně, zkuste si to jeden den psát, a uvidíte.
Když si ovšem stěžujeme, cítíme se ještě hůř. Vůbec se nám neuleví. To je paradox, co? Pychologické průzkumy prokazují, že stěžování škodí psychickému i fyzickému zdraví a zvyšujeme si jím hladinu stresu…
A z toho vychází Američan Will Bowen, autor výzvy 21 dnů bez stížností a autor bestselleru Svět bez stížností. Tvrdí, že naše myšlenky utvářejí náš život a naše slova ukazují, jak myslíme. A co z toho podle Willa Bowena plyne? Změňme to, co říkáme, a změní se naše myšlení i život.
Vím, podobné věci si můžeme přečíst v každé druhé knize osobního rozvoje a stečou po nás jako voda. Will Bowen je ovšem praktik (původně pastor), a tak přišel s náramkem, který množství našich stížností pohlídá. A o tom, že to funguje, svědčí i fakt, že jeho nestěžovací fialové náramky nosí více než 10 milionů lidí ve 106 zemích světa.
21 dní trvá, než si vytvoříme nový návyk
A jak to v praxi funguje? 21denní výzva motivuje praktickou formou lidi k tomu, aby si přestali stěžovat. Proč toto právě tolik dnů? Protože k tomu, aby se vytvořil určitý návyk, je danou činnost zapotřebí provádět soustavně přibližně 21 dní. A my si potřebujeme vytvořit právě návyk – ty totiž řídí náš život, spoustu věcí děláme jen proto, že jsme zvyklí je dělat.
Možností, jak se do výzvy přidat, je několik: můžete si koupit libovolný náramek a postupovat dle popisu dále. Mnohem lepší ale je koupit si přímo knihu Svět bez stížností, který náramek obsahuje.
– Navléknete si náramek na libovolné zápěstí. Cílem je vydržet 21 dnů bez stížností, kritizování nebo sarkasmu.
– Když se přistihnete při stěžování, kritizování nebo sarkasmu, náramek si přendáte na druhé zápěstí, a ať jste na jakémkoliv dnu v 21denní výzvě, jste znovu na dnu číslo jedna.
Buďte trpěliví: Než se dostanete na 21. den, většinou uplynou 4 až 8 měsíců.
Když si stěžujeme, nemáme už sílu problém řešit
Největší problém stěžování je pak podle Willa Bowena ten, že se zaměřujeme na to, co je špatně, a nemáme pak vlastně už ani kapacitu na to, zamyslet se v klidu nad tím, jak danou situaci zlepšit. Zkrátka: když se zaměřujeme na problémy, nedokážeme nacházet jejich řešení…
Navíc: když si stěžujeme, soustředíme se jen na to, co nechceme, a to pak k sobě logicky přivoláváme. “Když se zavážete, že všechno, co vyjde z vašich úst, bude pozitivní, vaše mysl si začne více uvědomovat svoje pozitivní zkušenosti. Náš mozek pak začne vyrábět pozitivní myšlenky a naše pozornost se zaměří na to, co chceme, a co je důležité. Pak si začneme do života přivolávat to, po čem skutečně toužíme,” píše Will Bowen, a i když tohle už možná zní malinko přitažené za vlasy, proč to nevyzkoušet, že…
A jak na to ? Toho, po čem toužíme, prý nejlépe dosáhneme tím, že vyjádříme to, co chceme, a ne tím, že si budeme stěžovat na to, jak to momentálně je. Nezaměřujme se na problém, ale na jeho řešení, a mluvme o něm s tím, kdo nám ho může pomoct vyřešit.
Stěžovatelé se ptají: Proč?
Ti, kdo si nestěžují, se ale ptají: Proč ne?
Dost teorie, jdeme na praxi:
Začněme den nestěžováním si
Tajný tip Willa Bowena zní: Zkusme si nestěžovat co nejdéle ráno po probuzení.
Ano, skutečně to funguje – uvidíte, jak se naše doba nestěžování začne s tímto trikem prodlužovat!
Ticho je nejlepší řeč
Než promluvíš, zvaž, zda tvoje řeč bude lepší než tvé myšlenky.
V této fázi už jsem, a vlastně si to hodně užívám… Ticho není vůbec špatné věc, a když se naučíme mlčet, tak se vyhneme tomu, že si začneme stěžovat. Stačí se na okamžik zastavit, nadechnout se a promyslet si, co řekneme.
Pokud nám stížnost ujede, dá se vždycky začít znovu.
Jooo, náramek ale přendáme na druhou ruku, a jsme na dnu jedna.
Pravidlo mlčeti zlato platí o to víc, když jsme ve společnosti stěžovatelů – stížnosti druhých jen vyslechněme, nepokoušejme se je umlčet nebo jejich názor měnit. Když nebudeme nikoho kritizovat ani pomlouvat, na nikoho si stěžovat, druhou stranu to přestane brzy bavit…
Zkusme věci pojmenovat pozitivně
Jedna z mých nejoblíbenějších knížek je Polyanna od Eleanor H. Porter. Vřele ji doporučuju dospělým i pro děti a vlastně celým rodinám. Tahle Polyanna, sirotek žijící u své zapšklé tety, totiž dokáže úplně, ale úplně na všem a na každém najít něco pozitivního, něco, z čeho se dá radovat.
A právě o tom je i ta 21denní výzva.
Zkusme věci v našem životě zkrátka pojmenovávat pozitivně. A jak na to? Třebas takhle:
Problém může být příležitost
Překážka výzva…
Bolest nepohodlí…
Stížnost žádost…
Místo požaduju, ocenil bych…
Místo musím, jdu do toho apod.
Vyjadřujme své pocity
Je zcela jasné, že nepříjemné situace se nevyhnou nikomu u nás, ale opět: zkusme si nestěžovat, a místo toho jednoduše vyjádřit své pocity: Byl jsem smutný, mrzelo mě, bál jsem se…
Nestěžujme si na druhé, stejné chyby máme často my sami
Ani stěžováním si na druhého se dotyčný podle Willa nezmění, právě naopak: S daným chováním si ho o to více spojujeme, prožíváme je, umocňujeme je a nevidíme pak jeho dobré stránky. To, co si o druhém myslíme, určuje, jak na nás bude působit, a jaký s ním budeme mít vztah. Lidé tak nějak poznají, jaké chování od nich očekáváme, a pak se podle toho zařídí…
A pozor: Daných vlastností na druhém člověku bychom si často ani nevšimli, kdybychom stejné neměli my sami. Než tedy začneme někoho kritizovat, zapátrejme nejprve v sobě..
A zcela stěžejní je podle Willa Bowena také vybírat si lidi, se kterými trávíme svůj čas. Příklady táhnou a je snadné nechat se svést…
5 důvodů, proč si lidé stěžují, a jak na ně
Přestat kritizovat druhé není nic lehkého. Podle průzkumů ovšem není kritika tím, co by lidi motivovalo, tím je ocenění. Nemluvme proto o tom, co člověk udělal v minulosti, ale co by mohl udělat správně v budoucnosti: a tak místo – Přišel jste do práce pozdě… – je lepší říct – Vaše pracovní doba začíná přesně v 9 hodin, věřím, že si to budete pamatovat.
Podle doktorky Robin Kowalski z Clemsonu je 5 důvodů, proč si lidi stěžují, a v knize Svět bez stížností přidává i praktický návod, jak na ně:
1. Lidé, kteří si chtějí stěžováním získat pozornost
Nečekejme, až si daná osoba začne stěžovat. Zeptejme se jí jako první, na něco z jejího života, co by mohlo být pozitivní – co ji/ho baví, co jí/mu jde…
Když si začne stěžovat, zeptejme se znovu: A Co tě opravdu baví na… Co se ti opravdu líbí na…
Když to nepomůže, zkusme: Aha, a jak by sis přál, aby to dopadlo?
2. Lidé, kteří se chtějí stěžováním vzdát odpovědnosti za něco
Tito lidé se snaží často vyvolat souhlas se svou rolí oběti.
U nich prý zase funguje otázka: A jak bys to udělal, kdyby to šlo?
Anebo věta: Věřím, že přijdeš na to, jak to udělat, a že to zvládneš…
Tato metoda funguje obzvláště na děti.
3. Lidé, kteří chtějí stěžováním vzbudit závist
Nejčastěji se jedná o pomlouvání. A tady platí: soustřeďme se na pozitivní rysy toho, kdo je nepřítomný. Mluvme tak a takovou dikcí, jako by daná osoba byla přítomná.
Fungovat taky může tato metoda: Oceňme stěžovatele za to, že má opačnou vlastnost než ten, na něhož si stěžuje: Jedna z věcí, které na tobě obdivuju, je, že si dokázeš v každé situaci zachovat chladnou hlavu.
Zkrátka posuňme svůj zájem na stěžovatele, ten v podstatě jen touží po naší pozornosti.
4. Lidé, kteří chtějí stěžováním získat moc
Tito lidé si často stěžují na své rivaly. To nejlepší, co můžete udělat, je vyslat stěžovatele, aby si promluvil přímo s tím, na koho si stěžuje. Nepřidávejme se na žádnou stranu.
5. Lidé, kteří stěžováním potřebují omluvit svůj špatný výkon
Nejvíce jim pomůžeme tím, když se jich zeptáme, jak to budou řešit příště.
Willův tajný tip: Přebijte bolest tím, že děláte něco, co vás pohltí
Když si stěžujeme na své zdraví, vyslovujeme prý negativní komentář, který naše tělo slyší, a podle toho se zařídí… Mě osobně trápí chronické bolesti zad a je pravda, že když si to nechávám pro sebe a nestěžuju si, bolest není menší, ale cítím se o malinko líp, než když to nahlas prožívám.
A zkouším ještě jeden tip od Willa: Při bolestech prý naopak nejvíc funguje nechat se pohltit něčím, co vás baví, a bolest se snažit odsunout na druhou kolej. Mně takhle nejlíp funguje, když začnu psát nějaký text (ať už tiskovou zprávu, nějaký článek nebo cokoliv jiného, text mě zpravidla pohltí natolik, že na bolest nemám myšlenky. Jakmile se od počítače zvednu, flow je v tahu a záda bolí o to víc…, ale zkoušet to budu dál 🙂
A na závěr ještě jedna pěkná Willova myšlenka:
Jakmile se začneme chovat jako člověk, kterým chceme být, už takoví budeme.
Jak se vidíte vy? A jdete do 21denní výzvy taky? Pokud jo, napište mi, jak se vám vede, budu ráda…
Vaša Zuzica
