Bolí vás záda? Na vině mohou být špatné pohybové návyky a životní styl vůbec, ale také samotná lidská evoluce! Člověk totiž – podle aktuálních studií kanadských vědců – ještě není ve stádiu, kdy je připraven na “vzpřímený život”.
Bolest zad je podle kanadských vědců, kteří nedávno publikovali svou studii nazvanou Globální zátěž nemocí, jedním z největších zdravotních problémů současnosti. Samotné toto zjištění není nijak překvapivé. Na rozdíl od toho následujícího:
Vědci tvrdí, že evoluční biologie nám pomůže rozluštit záhady bolesti dolní části zad. Ta postihuje lidi všech věkových kategorií a většinou se jedná o opakující se, ne-li často trvalý, zdravotní problém, který nám život notně znepříjemňuje…
Za vzpřímenou chůzi platíme bolestí
“Existuje mnoho různých faktorů, které ovlivňují stav naší páteře, včetně samotné evoluce člověka. Ta zkrátka překvapivě není dokonalá a bez chyb,” říká biologická antropologka Kimberly Plompová z Univerzity Simona Frasera v Kanadě.
Naši dávní předkové se pohybovali po všech čtyřech. Postupně se toto chování zhruba před čtyřmi miliony let začalo měnit a z hustých lesů, kde se pohybovali hlavně po stromech se začali přesouvat do otevřených prostor. Zhruba před 1,9 miliony let se lidé stali “plně bipedálními”, což znamená, že se už pohybovali jen po dvou končetinách a vyvinuli si pro člověka typickou zakřivenou páteř.
“Na první pohled se to možná nezdá, ale tento vývoj lidské schopnosti chodit po dvou končetinách, byl notně “rychlý” a jeho dopad na lidské zdraví se projevuje i u dnešních lidí,” domnívá se Kimberly Plompová.
Zlatá páteř orangutaní…
Kimberly Plompová s dalšími kolegy ze Skotska, Kanady a Islandu zkoumala pomocí dvourozměrných tvarových analýz kostry obratle orangutanů a šimpanzů a poté je srovnávali se starověkými lidskými kostrami.
Zjistili, že lidé, jejichž páteře jsou nejvíce podobné šimpanzům, mají větší pravděpodobnost, že jejich meziobratlové ploténky budou v horším stavu – konkrétně zjistili, že je u nich větší výskyt anamnézy zvané Schmorlův uzel, což je v podstatě malá kýla, která se může vyskytnout v chrupavčitém disku mezi obratli.
Návrat na stromy?
Vědce ještě čeká kus práce a v dalším výskumu chtějí zvětšit vzorek bádání (v tom současném zkoumali obratle 142 lidí, 56 šimpanzů a 27 orangutanů) a zaměřit se na zkoumání stavu páteře středověkých a post středověkých lidí z různých rodů.
Jedno je ale už nyní jisté, vzpřímená poloha není po celý život, ba ani dokonce po celý den, ideální. Nemusíme se hned vracet na stromy, zato máme hezkou výmluvu k poležení si v poklidu na gauči.-)
Ovšem pozor, řekli by vědci – sedavý, nedej bože, lehavý způsob života, zádům rozhodně neprospívá! Ale o tom zase jindy…
