Rozestup břišních svalů, nebo-li diastáza, není zdaleka jen estetický problém, byť právě vzhled této části těla nás často trápí nejvíce. Může stát za bolestmi zad, problémy s páteří, klouby končetin, pupeční kýlou, s trávením nebo s pánevním dnem. Proto je dobré ji řešit co nejdříve…
Co je diastáza
Diastáza je rozestup v oblasti přímého břišního svalu. Ten je párový a jeho části k sobě spojuje vazivo. Pokud ovšem vznikne příliš velký vnitřní tlak, vazivo nedokáže svaly u sebe udržet, ty se – kolem pupíku – rozestoupí do stran a mezi nimi vznikne mezera krytá fasciemi, pobřišnicí a kůží. Ta se nejčastěji projevuje jako stříška táhnoucí se středem břicha.
Diastáza se podle odborníků vyskytuje až u 60 % žen po porodu. V těhotenství se jedná o přirozený jev, protože miminko potřebuje více prostoru a po porodu by se mělo vše vrátit do původního stavu.
V současné době ovšem přibývá i sportovců, kteří si diastázu přivodí při přílišném posilování. A dalším viníkem vzniku rozestupu může být i kvalita pojivových tkání, genetika či nadváha.
Zdravotní problémy spojené s diastázou
Diastáza se nejčastěji projevuje jako vypouklé bříško a nejen že nevypadá hezky, ale navíc s sebou nese potenciální riziko mnoha zdravotních problémů. Břišní svaly jsou totiž součástí hlubokého stabilizačního systému a jejich špatná funkce může vést k přetěžování páteře i kloubů horních a dolních končetin, k bolestem zad, problémům s pánevním dnem, trávením a s vnitřními orgány v dutině břišní.
Jak zjistit, zda mám diastázu
Lehněte si na záda, pokrčte kolena, prsty umístěte nad a pod pupek. Zvedněte hlavu jako byste dělali sklapovačky a prsty zatlačte jemně do břicha. Pokud ucítíte mezeru, jedná se o rozestup. Pokud je výraznější (větší než dva prsty), projeví se tím, že se v této poloze břicho jakoby vyklene do stříšky – a to podél celého rozestupu.
Za normu se považuje rozestup svalů do 1,9 cm. Čím je menší, tím je větší šance, že se časem upraví sám. Větší rozměr je považován za diastázu a je vhodné vyhledat odborníka.
Co dál, pokud mám diastázu
Ideální je vyhledat odborníka, který se diastázou zabývá. Ten vám připraví cviky na míru a naučí vás je správně provádět. A rozhodně zapomeňte na sklapovačky nebo lehy-sedy, ty diastázu naopak zhoršují, protože jimi posilujeme přímý břišní sval!
Je důležité soustředit se na svaly hlubokého stabilizačního systému, zejména pak na šikmé břišní svaly, správné dýchání a propojení s pánevním dnem. Proti diastáze pomáhá metoda DNS profesora Pavla Koláře, ale i tady nezapomeňte, že je dobré pro úvodní diagnostiku a správné provádění cviků vhodné navštívit odborníka.
Právě metoda DNS pracuje s hlubokým stabilizačním systémem, svalům pomáhá vrátit se do souhry a posílit ty, které jsou oslabené. Díky jednotlivým cvikům si osvojíte pohybové návyky, které pak začnete používat v běžném životě.
Navíc se naučíte správné, tzv. brániční dýchání, jímž se zapojí všechny potřebné svaly, pomůže správnému nastavení těla a opět posílí všechny potřebné svaly.
Více se dočtete v článku DNS metoda a cviky (nejen) proti bolesti zad.
Tip: Vše začíná od chodidel
Diastáze rozhodně nedělá dobře velké prohnutí v bedrech, tzv. hyperlordóza. Té se vyvarujete, když si správně nastavíte tělo. Chodidla dáme na šířku kyčlí, zvedneme prsty, roztáhneme je doširoka a položíme je na podložku tak, aby palce směřovaly rovně a do dálky. Zhoupneme se v kolenou a “odemkneme” je, aby byla uvolněná.
Nastavíme pánev do neutrální polohy, kdy ji nepřeklápíme dopředu ani dozadu (mně dobře funguje pokyn “čurám rovně dolů”:-). Můžete si jednu ruku položit na stydkou kost, druhou zezadu na kost křížovou a pánev si ještě hezky srovnat.
A teď se soustřeďte na břicho, to je najednou pevné a cítíte, jak se zapojilo ze všech stran – zepředu, z boku i zezadu (ano, břišní svaly se napojují až na bedra). Nastavte si ještě hrudník, aby byl nad pánví, uvolněte lopatky i ramena a zkontrolujte si, že hlava je nad hrudníkem. Máte osu “pánev – hrudník – hlava”?
Ruce umístěte palcy zezadu na záda pod spodní žebra, ostatní prsty nechte z boku a zepředu na břichu. To s nádechem naplňte vzduchem, prsty se nadzvednou a s výdechem je nechejte klesnout. Opakujte 10x několikrát denně. Je to jednoduchý, neviditelný cvik a uvidíte, že udělá zázraky – a nejen s diastázou, ale také s případnou bolestí zad…
