Náš postoj prozradí na první pohled, jak se cítíme. Pokud jsme shrbení a celí ztuhlí, nesršíme právě optimismem… Stojíme-li vzpřímeně a uvolněně, druzí nám ani nemusí vidět do obličeje, aby poznali, že je nám dobře. To vše je pochopitelné. Ale co naše psychika a bolest? Konkrétně zad? Já osobně mám vyzkoušeno, že každý leden, když se na mě navalí příliš mnoho práce a rozhodování, se zády zpravidla lehnu. Dokud všechno nevyřeším a stres nezmizí… Pojďme se tedy podívat na to, jak psychosomatika souvisí s bolestí zad.
Ano, to, jak držíme své tělo, je fyziologická záležitost, ale je prokázáno, že se na něm odráží i naše psychika. A takový stres (zejména ten dlouhodobý) dokáže stav našich zad ovlivnit poměrně negativně. Obzvláště pokud ho nakombinujeme se sedavým stylem života, zvedáním těžkých věcí a minimem pohybu.
Jak je to možné? Je prokázáno, že při stresu se naše tělo stáhne, ztuhne (šíjovým svalým se proto dokonce přezdívá “stresové svaly”), schoulí a jakoby celé zmenší…
V dávných dobách lidstva byl takový stres zdravý a tělo si mozek takto připravoval na dvě možné reakce – na útok, anebo naopak na únik před nebezpečím, které je ohrožovalo člověka na životě. A to doslova.
Srovnávat útok divých šelem s dnešním stresem v práci anebo doma asi úplně nelze, ale o to líp bychom se mohli naučit mu čelit. Stres je nám navíc podle odborníků i dnes užitečný, protože nás nutí přemýšlet, nacházet nová řešení a pomáhá nám růst. Když ho tedy zvládneme…
Bolest zad a psychosomatika
Na záda si podle psychosomatiky odsouváme všechno, čeho se bojíme a co nechceme řešit. Jsou pomyslnou skládkou nechtěných emocí. Jenže věci se většinou jen tak samy od sebe nevyřeší a naopak nás zahlcují – a to nejen ve formě psychické nepohody, ale i té fyzické.
Páteř v sobě podle psychosomatiky skrývá vnitřní energii, která dodává sílu všem ostatním částem našeho těla. Někteří pravověrní psychosomatici dokonce věří, že se nám do páteře vtiskne každý pocit, myšlenka, událost…
Ale zpátky k psychosomatice a zádům:
Horní část zad od ramen k lopatkám prý skrývá věci srdečních záležitostí, které nechceme řešit a také naše nenaplněné ambice a touhy.
Bolesti střední části zad mohou podle psychosomatiky symbolizovat zadržování energie, zábrany, bloky, ale také třeba strach ze změn nebo ze zodpovědnosti…
A jsme u spodní části zad – ta nás podle psychosomatiky nejvíce trápí v období velkých životních změn, skrývá se v nich odpor ke stárnutí, posedlost udržení si mladistvého vzhledu a především energie – pocitu, že musíme neustále fungovat perfektně a být lepší a lepší. Psychosomatika bolest v této části zad často přičítá i strachu se selhání a kritiky okolí…
Zní vám to povědomě? Našli jste se?
Ano, ano, tohle už je možná malinko za hranou, ale to že jsou fyzično a psychika propojené nádoby, o tom netřeba moc diskutovat.
U třetiny lidí vzniká bolest zad i vlivem stresu
Z mnoha studií můžeme uvést například tu provedenou nedávno vědci z Univerzity v Manchesteru. Ti dlouhodobě sledovali 180 pacientů, jež přišli za praktickými lékaři s bolestí zad v začínající fázi. Sesbírali údaje o jejich životním i zdravotním stylu a vývoji nemoci a kontaktovali je znovu po 2 týdnech a dále pak po 3 a po 12 měsících.
Zjistili, že u jedné třetiny z nich vznikla chronická bolest zad, a to u těch, kteří byli před vznikem obtíží vystavení nějaké větší psychické nepohodě.
A právě proto je u bolestí zad, kterými dnes trpí téměř 80 % dospělých, je dobré se podle odborníků zaměřit nejen na léčbu následků, ale také na sledování příčin bolesti, zejména pokud se nám vrací.
Jak předcházet psychosomatickým problémům se zády?
1. Problémy řešte hned
Podle odborníků je to nejdůležitější nenechat si problémy přerůst přes hlavu a snažit se je řešit hned. Anebo, minimálně hned reagovat a to se všemi emocemi, které potřebujeme procítit. Prostě nic si nenechávat na pozdější zpracovávání, protože zdánlivě naprostá banalita nás pak někde v hlavě (a taky v zádech) může trápit po celý život:-)
2. Pohyb podporuje spokonenost
Ano ano, sport, pohyb, čerstvý vzduch.., to jsou prostě pomocníci, které čistí hlavu a proto bychom si jich měli dopřávat každý den. Minimálně pořádné procházky. A co se týká cvičení, ideální je podle odborníků takové, které posiluje střed těla (tzv. Core) a tím také naše záda!
Najděte si zkrátka pohyb, který vás bude bavit, naplánujte si přesný čas na něj, zapište si to do diáře a věnujte se mu pravidelně – nejlepší je proto zapsat se na nějaké skupinové cvičení, najít si trenéra, zkrátka mít někoho nebo něco, co nás donutí hýbat se pravidelně. Žádné výmluvy.
Pravidelný pohyb totiž nepomáhá řešit jen aktuální psychickou nepohodu, ale funguje také dlouhodobě. Změní pozitivně náš životní styl, lepší kondice nám dodá sebedůvěru, zlepší nám spánek, náladu a dost možná i zpozitivní naši povahu:-)
3. Napište si čas pro sebe do diáře
Ta dávná potřeba úniku od stresu se podle odborníků v dnešní době odráží v potřebě mít chvilku klidu pro sebe… Najděme si proto každý den čas jen pro sebe. Můžeme jen tak sedět a nedělat nic. V tomto případě bych ale doporučila alespoň vyzkoušet kratičkou meditaci. Například aplikaci Headspace, kterou mám oblíbenou už léta. Nabízí i 10 minutové programy a udělá s naší psychikou doslova zázraky.
Pokud se vám do meditací nechce, naučte se správně dýchat. To totiž pomáhá i v různých krizových situacích a správné brániční dýchání navíc posiluje břicho:-)
Více se dočtete v článku Zbavte se bolesti zad správným dýcháním
Ale ještě k relaxaci. Každému je blízké něco jiného: Můžeme si každý den chvíli číst, naložit se do vany, udělat kolečko rychlou chůzí v parku…, ale udělejme si z toho rituál, abychom si na ten pravidelný čas pro sebe zvykli. Jinak, znáte to, vždycky dáme přednost něčemu “důležitějšímu” než sobě…
4. Kdo si naspí před půlnocí, na toho stres nemůže
Ah, tak tohle je moje letitá výzva: chodit spát v 10 (večer) a vstávat v 6 (ráno). Na štíru jsem s obojím, ale věřím, že otočení režimu ze sovy na skřivana (ano, ano, v případě, že už máte čas mejdanů za sebou, to je zcela pochopitelné…), je velkým přínosem pro vnitřní pohodu.
Není totiž nad to, udělat si čas pro sebe ráno, než se všichni vzbudí a začne kolotoč běžného dne. Ta chvilka pro sebe vám změní celý den. Věřte, vím, o čem mluvím…
A není nad to, chodit spát včas, což je rozhodně před půlnocí a čím dřív tím líp. Odborníci se obecně shodují na ideálním čase ulehnutí do peřin na 22 hodině, kdy dochází k regeneraci nadledvinek. V těch se tvoří stresové hormony a když jdeme tedy spát v tuto hodinu, jsme vůči negativním emocím a situacím odolnější…
5. Uvolnit potřebuje duše i svaly
Stresu se přesto nevyhneme. A pokud už cítíte, že se vám svaly stahují a tělo je ztuhlé, doporučuju vyzkoušet například Manuální terapii, která pracují i s psychosomatikou. Její podstatou je, že pomocí nejrůznějších mobilizačních a manipulačních technik uvolňuje blokády v páteři a v kloubech.
Osobně mám s touto terapií bohaté zkušenosti, protože mi pomáhá při těch největších problémech, kdy je páteř tak nějak celá ztuhlá a většinou se nedokážu postavit rovně kdybych sebevíc chtěla. Zkušený terapeut Martin během půl hodiny naprosto uvolní svaly kolem páteře a hned je mi líp. Na článek se můžete brzy na Zuzice těšit…
A zatím vám přeju co nejvíc poklidné dny a zkusme hodit stres za záda:-)
