Jakmile zasvítí slunce a začne hřát, zlepší se nám nálada, odejdou chmury a povolí i bolesti. Proč tomu tak je? Protože slunce je ten nejlepší lékař. Věděli to lidé tisíce let před námi, kteří jej uctívali jako božstvo a používali ho také k léčbě nejrůznějších neduhů. A čím dál větší význam slunci připisují vědci i dnes. Pojďme se tedy podívat slunci na jeho blahodárný paprsek…
Ordinace lékařů jsou více plné v zimě než v létě. A v létě máme zpravidla lepší náladu než v zimě. A není to jen tím, že jsou prázdniny a snažíme se mít více volna a odpočívat. Vědci z amerického Lighting Research Center ve své nové studii tvrdí, že v zimních měsících (nejvíce v lednu) trpí až 5 % naší populace tzv. Sezónní afektivní poruchou SAD, která se projevuje návaly smutku, špatných nálad a podrážděností.
Ve velké míře to připisují nedostatku denního světla. Ten naše tělo krátkodobě zvládne, ale je-li jeho absence dlouhodobější, může mít i větší následky od snížené obranyschopnosti našeho organismu, přes mnohem horší vnímání stresu až po zpomalenější růst a vývin u dětí. Našemu tělu budou chybět látky, které jsou důležité pro jeho správný chod…
Sluneční továrna na zdraví
O slunci se říká, že působí jako přírodní antidepresivum. Stačí chvilka a uvolní nás. Ztiší bolest, klesne nám krevní tlak, sníží se tepová frekvence. Kůže, na kterou dopadají sluneční paprsky, se prokrví a tím se zlepší krevní oběh v celém našem těle. Dlouhodobě pak má pobyt na slunci vliv na stabilitu hladiny krevního cukru i cholesterolu, mnohem lépe se hojí ranky, ekzémy či akné, zvýší se síla našich svalů i produkce endorfinů – hormonů dobré nálady a tlumičů bolesti. Zbavíme se únavy a naopak získáme pořádnou dávku energie.
Nejvíce se v poslední době mluví o vitamínu D, kterému se dokonce přezdívá “sluneční vitamín”. Je nezbytný pro stav našich kostí, dobrou imunitu, funkci metabolismu atd. A naše tělo ho čerpá právě ze slunečního záření. Abychom získali svou denní dávku, potřebujeme být podle vědců vystavení slunci 10 až 15 minut denně (lidé s tmavší pletí pak déle).
Návod, jak “používat” slunce
I pobyt na sluníčku se však musí umět využít správně a s mírou. Ideální je podle odborníků se slunečnímu svitu vystavovat krátce, zato častěji. Co se denního času týká, řídit se můžem následujícím pravidlem: čím výš je slunce na obloze, tím jsou silnější jeho paprsky.
Zpočátku je lepší dopřát si na slunci intervaly 10 až 20 minut a pak se schovat do stínu, v létě se slunci raději zcela vyhněte v čase mezi 10 a 15 hodinou a používejte krémy s vyšším ochranných faktorem (zejména pokud jste náchylní ke vzniku pigmentových skvrn). Aby se neničila oční čočka, k čemuž může dojít v důsledku nadměrného vystavování se slunečnímu záření, používejte kvalitní brýle s UV filtrem. Za sluníčkem choďte co nejvíc do přírody, kde na vaše tělo i mysl bude působit blahodárný čerstvý vzduch.
Slunce v číslech:
4,5 miliard – před cca tolika lety vznikla hvězda Slunce
4 miliardy let – minimálně tolik let bude podle vědců ještě svítit
15 000 000 °C – teplota v jeho jádru
100x – tolikrát je větší než Země
92 % – z tolika procent ho tvoří vodík
8 min – za takovou dobu dopadne sluneční svit na Zem
3. květen – je Dnem Slunce
Slunce v historii:
Slunce uctívali mnohé národy v naší minulosti jako božstvo – nejčastěji symbolizovalo znovuzrození a život. Ve starověkém Egyptě to byl bůh Ré anebo Amon, ve starověkém Římě Sol a v antickém Řecku Helios. O léčbě sluncem, o tzv. helioterapii, se první záznamy objevují kolem roku 1 400 př. n. l. u léčení kožních chorob, oblíbili si ji staří Egypťané, pozitivně o ní psal Hippokratés a světelné terapie využívali i římští a arabští lékaři. V 19. století tuto metodu používalo mnoho odborníků, používala se například jako podpora při léčbě nemocných tuberkulózou a křivicí. V roce 1903 pak dánský lékař Niels Ryberg Finsen získal Nobelovu cena za svou práci ve využívání světelné terapie při léčbě tuberkulózy.
